Vliv olivového oleje na mozek

Demence - Na celém světě jí trpí více než 55 milionů lidí, přičemž se předpokládá, že do roku 2050 se jejich počet ztrojnásobí na 152 milionů.

Olivový olej (EVOO) může mít příznivý vliv na kognitivní zdraví díky svému bohatému obsahu mononenasycených mastných kyselin, vitaminu E a polyfenolů.

Olivový olej je spojován s mnoha blahodárnými účinky na tělo i mozek.

Demence provází lidstvo od nepaměti, ale až v současné době vědci postupně odhalují mechanismy, které s ní souvisejí. Alzheimerova choroba, pojmenovaná po německém psychiatrovi Aloisi Alzheimerovi, je nejčastěji diagnostikovanou formou demence a podle odhadů tvoří 60 až 80 procent všech případů na světě. Toto onemocnění je spojováno s postupným zhoršováním kognitivních funkcí a paměti. Odhaduje se, že se vyskytuje přibližně u deseti procent lidí starších 65 let a u čtyřiceti procent osob nad 80 let.

Od roku 2001 dochází ke snížení úmrtnosti na nemoci, jako je mrtvice nebo srdeční choroby, zatímco úmrtnost spojená s demencí se ve stejném období zvýšila. V současnosti žije na světě více než 55 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou a odhaduje se, že do roku 2050 se tento počet může až ztrojnásobit v důsledku růstu populace a prodlužující se délky života. Zatímco vývoj nových přístupů k řešení této problematiky stále probíhá, značná část výzkumu se zaměřuje na možnosti prevence. Mnohé studie naznačují souvislost mezi konzumací extra panenského olivového oleje a podporou kognitivních funkcí. Nedávno publikovaná kohortová studie, která sledovala 92 383 dospělých v USA po dobu 28 let, zjistila, že příjem více než sedmi gramů olivového oleje denně byl spojen s odlišnými vzorci úmrtnosti souvisejícími s demencí ve srovnání s těmi, kdo jej konzumovali jen zřídka nebo vůbec. Na rozdíl od některých předchozích studií byly tyto výsledky nezávislé na celkové kvalitě stravy účastníků.

Vliv polyfenolů na buněčné procesy

Polyfenoly jsou skupinou přírodních látek obsažených v rostlinách, včetně oliv, a jsou zkoumány pro své antioxidační vlastnosti. Výzkumy se zabývají jejich možnou rolí v různých biologických procesech, které souvisejí se zdravím buněk. Jedním z těchto procesů je autofagie – přirozený mechanismus těla, který se podílí na odstraňování poškozených buněčných složek a nežádoucích shluků bílkovin. Tento proces je zkoumán ve vztahu k různým aspektům buněčného stárnutí a funkčnosti mozkových buněk. Olivy a extra panenský olivový olej obsahují řadu polyfenolů, včetně oleuropeinu, oleocanthalu, hydroxytyrosolu a dalších. Mezi nimi je oleuropein aglykon předmětem výzkumu v oblasti autofagie a jejího vlivu na buněčné mechanismy. Jednou z oblastí vědeckého zkoumání jsou také určité bílkoviny spojené s funkcí nervových buněk, například amyloid-beta prekurzorový protein. Tento protein se podílí na různých biologických procesech, včetně tvorby a obnovy synapsí nebo regulace hormonálních funkcí. Zároveň však může tvořit amyloid-beta, jehož vlastnosti jsou v odborné literatuře předmětem intenzivního výzkumu.

Procesy spojené s ukládáním proteinů v mozku

Amyloid-beta má tendenci se shlukovat a vytvářet malé struktury nazývané oligomery, které se postupně spojují do větších usazenin známých jako amyloidní plaky. Tyto shluky jsou zkoumány z různých hledisek, včetně jejich vlivu na imunitní odpověď organismu, která může vést k zánětlivým procesům. Rovněž mohou souviset s tvorbou změněných forem proteinu tau. Protein tau hraje důležitou roli při udržování správné struktury neuronů. Pokud však dojde k jeho narušení, může se začít hromadit a vytvářet shluky známé jako neurofibrilární spleti. Tento proces je spojován s narušením funkce neuronů a ovlivňuje přenos signálů v mozku. Výzkumy ukazují, že u osob s Alzheimerovou chorobou byly pozorovány určité změny související s autofagií – procesem, který se podílí na odstraňování nepotřebných nebo poškozených buněčných složek. V této souvislosti byly studovány také zvýšené hladiny amyloidních oligomerů, plaků a neurofibrilárních spletí.

Možnosti zkoumání vlivu polyfenolů na mozkové procesy

Výzkumy naznačují, že schopnost oleuropeinu ovlivňovat proces autofagie by mohla být jedním z mechanismů, které hrají roli při ochraně mozkových buněk. Je však známo, že amyloidní plaky se mohou nacházet i v mozcích starších osob, u nichž se Alzheimerova choroba nerozvine, což naznačuje, že na tento proces působí více faktorů. Jedním z nich je neurozánět – aktivace gliových buněk, jako jsou mikroglie a astrocyty, které zajišťují správnou funkci neuronů. Při aktivaci těchto buněk dochází k produkci různých zánětlivých faktorů, včetně cytokinů a chemokinů, které byly pozorovány v blízkosti amyloidních plaků a poškozených neuronů. Fenolické sloučeniny obsažené v extra panenském olivovém oleji, například hydroxytyrosol a oleuropein, jsou předmětem výzkumu z hlediska jejich interakce s jaderným faktorem kappa B (NFkB), což je protein, který hraje roli v regulaci zánětlivých procesů. Studie naznačují, že tyto sloučeniny mohou ovlivnit produkci některých zánětlivých faktorů a přispívat k rovnováze mezi prozánětlivými a protizánětlivými mechanismy v mozkových buňkách.

Mononenasycené mastné kyseliny a jejich souvislost s funkcí kardiovaskulárního systému

Kromě vysokého obsahu polyfenolů je olivový olej bohatý na mononenasycené mastné kyseliny (MUFAs). Významná Seven Countries Study ukázala, že různé druhy tuků mohou mít odlišné účinky na zdraví. Výzkum odhalil, že lidé v Řecku a dalších částech Středomoří měli nízký výskyt srdečních onemocnění navzdory vysokému příjmu tuků. Vědci dospěli k závěru, že hlavní příčinou tohoto jevu byla odlišná skladba přijímaných tuků. Zatímco v zemích s vyšším výskytem srdečních chorob převažovaly nasycené živočišné tuky, ve středomořské stravě dominovaly mononenasycené tuky obsažené v olivovém oleji. Mezi kardiovaskulárními onemocněními a neurodegenerativními změnami v mozku existuje významná souvislost. Péče o zdraví srdce a cév je proto jedním z faktorů, který je předmětem výzkumu v oblasti prevence. Nahrazení nasycených tuků mononenasycenými, například kyselinou olejovou – hlavní složkou olivového oleje, která tvoří 70 až 80 procent jeho obsahu – je v této souvislosti často zkoumáno. Studie naznačují, že mononenasycené tuky mohou ovlivňovat hladiny krevních lipidů a pomáhat udržovat rovnováhu mezi HDL (lipoproteiny s vysokou hustotou) a LDL (lipoproteiny s nízkou hustotou). Jedním z faktorů, které se zkoumají v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními a jejich možným vlivem na kognitivní funkce, je stav hematoencefalické bariéry. Tato bariéra kontroluje přenos látek mezi krví a mozkem a její narušení může vést k pronikání nežádoucích molekul, což ovlivňuje celkové fungování mozku. Vědecké studie se zabývají otázkou, jak různé složky stravy souvisejí s propustností hematoencefalické bariéry a jejím správným fungováním.

Extra panenský olivový olej a středomořská strava

Mnohé studie naznačují, že dodržování zásad středomořské stravy je spojeno s celkovou podporou zdraví, včetně udržení kognitivních funkcí. Například kohortová studie z roku 2023, provedená na základě dat z britské Biobanky, zjistila, že čím více se jedinec stravoval podle středomořských principů, tím nižší bylo riziko vzniku neurodegenerativních změn. Tento vztah byl pozorován bez ohledu na genetickou predispozici. Jiná studie z USA, publikovaná rovněž v roce 2023, zkoumala hladiny pěti klíčových mikronutrientů, které jsou běžnou součástí středomořské stravy. Výsledky ukázaly, že v mozkové tkáni osob, které se během života stravovaly tímto způsobem, byly tyto látky zastoupeny ve vyšší míře. Středomořská strava je charakteristická pravidelnou konzumací ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů, celozrnných obilovin a fermentovaných mléčných produktů. Olivový olej zde zastává roli hlavního zdroje tuků. Podle Španělské nadace pro středomořskou stravu (Mediterranean Diet Foundation), jednoho z předních výzkumných a osvětových center v této oblasti, nelze středomořský životní styl vnímat pouze jako stravovací režim. Součástí jeho filozofie jsou také pravidelný pohyb, odpočinek, společenské aktivity a preference sezónních, lokálních a udržitelných potravin. Tato myšlenka se odráží i ve středomořské výživové pyramidě, která má v základu nejen potraviny, ale i doporučení týkající se celkového životního stylu. Ačkoliv vědecký výzkum nadále zkoumá souvislosti mezi výživou a jejími dlouhodobými účinky na lidský organismus, přínosy středomořské stravy jsou již dnes široce uznávány.

Závěr

I když neexistuje zázračná potravina, která by mohla zcela zabránit neurodegenerativním onemocněním, zařazení kvalitního extra panenského olivového oleje do každodenní stravy může být jedním z jednoduchých kroků ke zdravému mozku a celkové duševní pohodě. Spolu s pestrou a vyváženou stravou bohatou na ovoce, zeleninu, ořechy a ryby může pomoci podpořit kognitivní funkce a chránit mozek před předčasným stárnutím.

I když neexistuje zázračná potravina, která by mohla zcela zabránit neurodegenerativním onemocněním, zařazení kvalitního extra panenského olivového oleje do každodenní stravy může být jedním z jednoduchých kroků ke zdravému mozku a celkové duševní pohodě. Spolu s pestrou a vyváženou stravou bohatou na ovoce, zeleninu, ořechy a ryby může pomoci podpořit kognitivní funkce a chránit mozek před předčasným stárnutím.

Extra panenský olivový olej: Klíčové informace

Extra panenský olivový olej (EVOO) - je čistě přírodní šťáva z oliv, získaná mechanickým lisováním bez použití chemických látek či průmyslového zpracování. Charakterizuje ho výrazná ovocná chuť, lehká hořkost a pikantnost.

Existuje mnoho odrůd oliv, z nichž se lisují oleje s jedinečnými chuťovými profily – podobně jako u vína. Extra panenský olivový olej může být jednodruhový (monovarietální), nebo směsný (blend), kdy se kombinují různé odrůdy.

Olivový olej obsahuje cenné fenolové látky a jeho zařazení do jídelníčku může přispět k pestré a vyvážené stravě. Použití dvou lžic denně namísto méně vhodných tuků je považováno za součást zdravého životního stylu.

Výroba kvalitního extra panenského olivového oleje je náročný a nákladný proces. Raná sklizeň zachovává vyšší podíl přírodních látek a prodlužuje trvanlivost oleje, avšak výnos je nižší než u plně dozrálých oliv, které ztrácejí část cenných složek.